[ Pobierz całość w formacie PDF ]

bylo hlavní!
ím více se chlapci blí~ili svému cíli, tím byli neklidn%1Å‚jaí. Jak to
vae dopadne? Doká~ou Bublinu n%1Å‚jak zachránit? Je Bublina vobec
119
~ivý? Není ve výzv%1Å‚ neznámých Vonto n%1Å‚jaká lé%0Å„ka? Co kdy~ roz-
svítí lampu a Vontové se na n%1Å‚ sesypou ze vaech stran? `t%1Å‚stí, ~e
podle Jarkova plánu nevzali vontskou kroniku s sebou. Byli by jeat%1Å‚
neklidn%1Å‚jaí!
Zde je ji~ ten kostelík, o kterém mluví dopis ze Stínadel. Obeali
jej. Dostali se na malé nám%1Å‚stí%0Å„ko pYesn%1Å‚ podle popisu a namíYili
pYes n%1Å‚ dozadu do uli%0Å„ky, která z n%1Å‚ho vycházela.
 Tak po%0Å„ítejme! zaaeptal pak vzruaen%1Å‚ Rychlono~ka, kdy~ se
ocitli na jejím okraji.  Sto kroko a pak rozsvítit modrou lampu!
`li pomalu a nejist%1Å‚. Nám%1Å‚stí%0Å„ko, které práv%1Å‚ pYeali, bylo pom%1Å‚rn%1Å‚
dobYe osv%1Å‚tlené, ale zde v této uli%0Å„ce byla jen jediná lampa, a ta jeat%1Å‚
svítila jen velmi slab%1Å‚. Kdy~ ji minuli, veali do úplné tmy. Jen tu a
tam z okna n%1Å‚kterého domu prokmitával skulinou mezi sta~enými
záclonami sv%1Å‚telný paprsek.
 Tak dost! Stovka! Yekl Jindra, který polohlasn%1Å‚ odpo%0Å„ítával
kroky.  Te bychom m%1Å‚li rozsvítit!
Vaichni se pYi jeho slovech zastavili. Mirek vyHal zápalky a er-
vená%0Å„ek pYipravil lampu k rozsvícení. Stoupli si vaichni do hlou%0Å„ku,
aby plamen zápalky neupoutal n%1Å‚%0Å„í ne~ádoucí pozornost a Mirek
uprostYed hlou%0Å„ku zapálil knot lampy. Její cylindr, obalený modrým
papírem, ihned spustili a modravá záYe se rozlila po tváYích vaech
hocho.
 Br   otYásl se ervená%0Å„ek.  Vypadáme jako duchové!
Rozestoupili se, aby sv%1Å‚tlo bylo vid%1Å‚t. Tak %0Å„ekali v napjatém
tichu, co se bude dít. Zezadu, z nám%1Å‚stí%0Å„ka se ozýval vzdálený aum
chodco, n%1Å‚jaký voz tam temn%1Å‚ rachotil, ale zde v uli%0Å„ce byl klid,
nikdo tudy neael.
 Tady se nám tak n%1Å‚co stát, za%0Å„al Rychlono~ka zase svá trochu
poplaaená rozjímání,  tak po nás neat%1Å‚kne ani pes!
 Ale tak nestraa poYád! napomenul jej Mirek.  V~dycky musía  
Cht%1Å‚l jeat%1Å‚ n%1Å‚co dodat, ale u~ nedopov%1Å‚d%1Å‚l. Daleko pYed nimi
kdesi ve tm%1Å‚ se zjevilo kývající se modré sv%1Å‚tlo. Jeho objevení poso-
bilo na hochy jako elektrická jiskra. Mirek umlkl uprostYed v%1Å‚ty a
Jarka, který stál vedle, stiskl mu vzruaením záp%1Å‚stí.
120
 Podívejte! vydechl Jindra.  Vidíte? U~ je tam! Modré sv%1Å‚tlo!
eká na nás!
Sv%1Å‚tlo opravdu jako by vy%0Å„kávalo. Kývalo se vyzývav%1Å‚, ale nepo-
stupovalo k nim. Vypadalo straaideln%1Å‚. Kdyby alespoH bylo vid%1Å‚t
toho, kdo sv%1Å‚tlo dr~í! Ale sv%1Å‚tlo nevydávalo velikou záYi, která by
neznámého sv%1Å‚tlonoae odhalila.
 Jdeme! pravil pevn%1Å‚ Mirek.  Ae se nám chce nebo nechce, mu-
síme jít! Je to jediná mo~nost, jak se mo~eme pYiblí~it k Bublinovi.
PYipravme se na vaechno. Není to poprvé, co jsme v nebezpe%0Å„í. Ku-
pYedu!
Vykro%0Å„ili zvolna do tmy, k modrému sv%1Å‚tlu.
Kývalo se ze strany na stranu, jako by je vábilo k sob%1Å‚ do tmy.
N%1Å‚kdy se zastavilo ve svém pohybu, zmizelo na jednu, dv%1Å‚ vteYiny a
op%1Å‚t se objevilo a rozkývalo.
Jak se hoai Rychlých aípo pYibli~ovali, za%0Å„al se u sv%1Å‚tla jevit obrys
jakési postavy. Byli od ní jeat%1Å‚ asi dv%1Å‚ st%1Å‚ kroko.
 Je to n%1Å‚jaký Vont! A je sám! zaaeptal Jarka.
Za malou chvíli k n%1Å‚mu doali.
26 Ve sklepním v%1Å‚zení
 Tak vy jste Rychlé aípy? promluvil povýaen%1Å‚ Vont.
 Ano! pravil Jarka, který stál v popYedí a byl nejvíce osv%1Å‚tlený
modrou lampou, kterou Vont dr~el v ruce. Byla to podobná lampa,
jakou m%1Å‚ly Rychlé aípy.  Jsme Rychlé aípy a pYialy jsme sem podle
vaaich pokyno.
 Tak pojte se mnou! Yekl Vont a kývl do projezdu domu, u n%1Å‚-
ho~ stáli. Chlapci se na sebe znepokojen%1Å‚ podívali. Dokud jsou jeat%1Å‚
na ulici, je zde v~dycky jeat%1Å‚ ur%0Å„itá mo~nost obrany  a v nejhoraím
pYípad%1Å‚ i spása v út%1Å‚ku pYed pYesilou. Ale kdo mo~e v%1Å‚d%1Å‚t, jaké
nebezpe%0Å„í na n%1Å‚ %0Å„íhá v cizím dom%1Å‚ uprostYed nepYátelské %0Å„tvrtí?
Vont zpozoroval neklid Rychlých aípo a s dávkou posm%1Å‚chu
v hlase dodal:  Nemusíte se bát! Nic se vám nestane. Kdykoli jindy
121
by se vám stalo, to mo~ete být jisti! Ale dnes ne. Máme v%1Å‚taí zájem o
kroniku prvních Vonto ne~ o vás. To je vaae jediná záchrana!
A%0Å„koli tato slova nebyla pro Rychlé aípy pYília pochvalná, pYece je
uklidnila. Ml%0Å„ky vealy do projezdu domu, následovány Vontem. Mi-
rek ael jako poslední, a kdy~ se ve vratech k n%1Å‚mu pYiblí~il, pozvedl
Vont trochu polekan%1Å‚ sv%1Å‚tlo k jeho tváYi a vykYikl s údivem:  Ale
Mirku  jak ses tu octl? Nepoznal jsem t%1Å‚ tady ve tm%1Å‚  ale taky
jsem t%1Å‚ nevid%1Å‚l pYicházet ze sklepa!! Jak je to mo~né?
Díval se na Mirka nechápav%1Å‚ a kroutil hlavou.
Mirek se zastavil a s ním i ostatní hoai Rychlých aípo.
 Odkud m%1Å‚ znáa? zeptal se.  U~ se mi stalo n%1Å‚kolikrát, ~e na
mne volá n%1Å‚kdo mým jménem, hlásí se k mn%1Å‚ a já ho neznám!
 Ale copak m%1Å‚ nepoznáváa? A copak ty nejsi Mirek Danea? vy-
jekl Vont skoro zoufale.  PYed chvílí jsme pYece spolu mluvili jeat%1Å‚
dole ve sklep%1Å‚, kdy~ jsme o%0Å„ekávali ty Rychlé aípy. Zbláznil jsem se
já nebo ty? Vyzvedl znovu lampu a~ t%1Å‚sn%1Å‚ k Mirkov%1Å‚ tváYi a díval
se mu do obli%0Å„eje zkoumavýma o%0Å„ima.
 Nezbláznil ses ty ani já! pravil Mirek.  Nejsem Mirek Danea!
Moje jméno je Mirek Duaín. Nikdy jsem s tebou nemluvil v ~ádném
sklep%1Å‚, nikdy jsem t%1Å‚ ani nevid%1Å‚l. Snad se vae vysv%1Å‚tlí. Ale chceme
vid%1Å‚t svého psa, kterého jste nám zajali.
 Tak dolo! Tady po t%1Å‚ch schodech dolo! pravil zmaten%1Å‚ Vont.
 Je dole v naaem sklep%1Å‚! A opravdu nejsi Mirek Danea? No  ostat-
n%1Å‚ to uvidíme hned!
Krá%0Å„eli kamsi dolo po vlhkých schodech. Sklepní zka~ený vzduch
je obklopil nepYíjemným pachem. Odkudsi zezdola vycházela %0Å„erve-
ná záYe. N%1Å‚kdo dole ve sklep%1Å‚ svítí asi sví%0Å„kou nebo petrolejovou
lampou.
Schody skon%0Å„ily v chodb%1Å‚ plné pavu%0Å„in a záY sv%1Å‚tla zesílila. Také
jsou slyaet n%1Å‚jaké hlasy! A zde jsou jakési pootevYené dveYe, z nich
záYe vychází!
Dva Vontové u nich stojí a hovoYí spolu. Te se otá%0Å„ejí k Rych-
lým aípom  ale ti vidí n%1Å‚koho dole~it%1Å‚jaího, ne~ jsou dva n%1Å‚jací
Vontové! Tam v pozadí sklepa le~í na troace hadro a staré slámy
Bublina, zmo~ený snad více zármutkem i apatným vzduchem ne~
122 [ Pobierz całość w formacie PDF ]

  • zanotowane.pl
  • doc.pisz.pl
  • pdf.pisz.pl
  • sulimczyk.pev.pl